(Jiné místo) Tady
21. 06. 2018 - 01. 07. 2018
Galerie: Akademie výtvarných umění v Praze
Město: Praha
Stát: Česká republika
(JINÉ MÍSTO)
(ANOTHER PLACE)
21. 6. — 1. 7. 2018
Akademie výtvarných umění v Praze
Festival a výstava diplomantů 2018
Výstavy diplomantů a diplomantek Akademie výtvarných umění v Praze se v roce 2018 účastní 56 mladých umělkyň a umělců – 29 mužů a 27 žen. Věkově je tato skupina homogenní – 19 z nich se narodilo v roce 1992, dalšími nejčastějšími roky narození pak jsou 1991 a 1990. Drtivá většina pochází z Čech, objevují se však mezi nimi osoby slovenské či jiné národnosti. Výstava se koná ve třech budovách Akademie: v Hlavní budově AVU a jejím okolí své práce představí 40 diplomantů a diplomantek, v Moderní galerii 12, ve Škole architektury tři. Jeden diplomant se rozhodl vystavovat mimo školu.
Letošní diplomanti a diplomantky absolvovali 17 různých ateliérů AVU. Práce z ateliérů restaurování a ateliéru architektonické tvorby svým charakterem odpovídají specializaci těchto škol. Diplomanti a diplomantky z ateliérů malby, kresby, grafiky, sochařství, ateliérů intermediální tvorby a ateliérů nových médií někdy překračují výrazové prostředky, které jsou s jejich školami běžně spojovány. Nejméně 18 z nich jako své diplomové dílo předkládá malbu, přibližně 15 diplomových prací má charakter prostorové instalace, videoinstalace nebo instalace využívající prostředky nových médií. Jako sochařská díla lze popsat sedm prací. Na výstavě dále najdeme díla z oblasti kresby, grafiky a performance. Mezi diplomanty a diplomantkami se 4 × objeví křestní jméno Ondřej, 3 × Martin a Markéta, více než jednou jména Barbora, David, Jakub, Jan, Lucie, Nikola a Vojtěch. Jedna třetina názvů diplomních projektů obsahuje slova označující místa, jedna pětina názvů obsahuje slova označující osoby a vztahy.
Michal Rapant:
C’est La Vie! je soubor čtrnácti velkoformátových obrazů. Má introspekce do minulosti života, který jsem prožil.
Jedná se o portréty rodinných příslušníků, přátel, učitelů a profesorů, ale také umělců, kteří mě doprovázeli a podporovali na cestě za uměním a kteří mě více či méně ovlivnili a inspirovali, nebo jen lidí, kteří věřili mému talentu, úsilí a odhodlání pro studium malířství.
Při malbě jsem se nedržel striktního přepisu podoby osob, ale použil jsem pro své vyjádření více postupů. Mimo jiné jsem například sestavoval zátiší z předmětů evokujících danou osobu z hlediska její povahy, prožitých společných událostí nebo charakteru její umělecké tvorby. Nedílnou součástí je samozřejmě i několik klasických portrétů.
Expresivní přístup k malbě mi dává možnost vyjádřit emoce, absolutně se propojit s malbou a vystihnout jedince zevnitř.