Sonet 36

William Shakespeare

My dva se musíme už rozejít,
ač naší lásku nikdo nerozdělí.
Tvůj hřích též můj je, nemůžeš ho smýt,
spíš za nás oba ponesu jej celý.
Naše dvě lásky vzájemně se ctí,
třebaže často dělila nás zášť,
budeme dál láskou spjati, já a ty,
ač těšit se z ní bedem každý zvlášť.
Radši se k tobě nebudu už znát
a ty se za mě nebudeš už rdít - 
ne, nesmíš přízeň najevo mi dát
a kvůli mně svou pověst poškodit.
Tím by tvá láska poškodila mne:
může být má a tvoje pověst ne?